. - Články

Ozdobné lišty 2

Tue, 15 May 2012 21:59:25 +0200

Veškeré komponenty jsou určeny jako polotvary pro další použití pro Vaše obrázky.

Pokud je budete používat ke své tvorbě, prosím, vložte na svůj blog odkaz, nebo moji ikonku s odkazem na moje stránky.

Děkuji

Tohle definitivně zařídí smrt

Mon, 14 May 2012 21:12:33 +0200

Jak tak čtu už napsané články na toto téma, většina pisatelů si odpoutání mysli od těla spojuje s orgasmem.
Příhodné téma pro mě hlavně dnes, kdy jsem se dozvěděla, že včera v neděli umřel můj spolužák.
Myslím, že smrt je dokonalé odpoutání mysli od těla, konečné a definitivní.
Vše, co můžeme za našich životů zažít, co by se dalo označit jako pohnutí, emoce, prožitky
a já nevím ještě co všechno, to jsou vratné procesy, kdy po prožité extázi se opět mysl opět sjednotí s tělem.
Orgasmus, říká se, je malá smrt...Velká, konečná smrt bere vše a nevrací. Tělo se nenávratně loučí s myslí
a jestli se mysl někdy vrátí do nějakého jiného těla.. nevím..doufám..snad. Jinak by nic nemělo význam, kdyby to tak nebylo.
Můj spolužák Standa , který přešel na druhý břeh už o tom možná něco ví..
Tento článek je i moje vyjádření k Tvému odchodu a já Tě budu mít v srdci uchovaného se vzpomínkou na to,
že když jsme byli ještě děti, maloval jsi mi krásné obrázky a dávals mi je do učebnic. To se nezapomíná.
Mám to v mysli, dokud také neumřu.

Pro Standu

Mon, 14 May 2012 20:31:03 +0200

Dnes jsem se dozvěděla, že zemřel můj spolužák z devítiletky. Znali jsme se od první třídy.. Je mi to moc líto.

Madonky přívěsky

Sun, 13 May 2012 16:40:32 +0200

Na chvilku jsem se stala zlatnicí a vytvořila pár virtuálních přívěsků s náboženskou tématikou z obrázků od známých mistrů.

Moje opravdu revoluční teorie o originalitě

Sat, 12 May 2012 14:44:28 +0200

Originalita,
asi jí každý nějak ať vědomě, či nevědomě hledá a každý v něčem jiném.
Někdo v oblečení, jiný v chování, další třeba v jídle..
Jenže každý člověk je svým způsobem originální, jedinečný, neopakovatelný.
Já mám o tom svou soukromou teorii. Moc ráda kolem sebe pozoruju lidi a všimla jsem si,
že různí nepříbuzní lidé mají leckdy navlas stejné malinkaté jednotlivosti.
A tak mi prostě napadlo, že každý jednotlivý člověk je skládankou
střípků, kterých musela matka příroda vymyslet ale opravdu hodně, snad miliardy.
To, že jsou si podobní lidé, kteří jsou v příbuzenském vztahu,
to by nám věda se vší pravděpodobností vysvětlila genetikou.
Ale ta až stejnost v malinkatých jednotlivostech u nepříbuzných jedinců,
moji "smělou revoluční teorii" podporuje.
Člověk je prostě podle mě výslednicí nějaké přírodní skládanky,
kde je nepřeberné množství komponentů a tak nějak se to vždycky zamíchá,
což při tom obrovském množství střípků se nemůže stát, že by se vyskytli dva naprosto stejní
nepříbuzní jedinci. Vzhledem k mojí malé soukromé teorii bych si potom dokázala i vysvětlit,
že se dá najít dárce třeba ledviny, nebo kostní dřeně i mimo okruh příbuzenstva, ale naopak po celém světě.
Vědci pronikají stále hlouběji do DNA, fundovaný odborník by se mi zřejmě vysmál, ale já si stejně myslím,
že lidská populace je prostě hromada malinkatých detailů, složených u každého jedince nějak jinak
a taky si myslím, že DNA už znázorňuje jen ty jednotlivé částečky přírodní skládanky.
Nick Carter, slavný americký detektiv by asi pravil: "Smělá hypotéza.."
Ale možná, že je to všechno úplně jinak a moje filozofování je jako obvykle k ničemu.

Smuteční

Sat, 12 May 2012 13:44:35 +0200

Pro všechny dětičky a čisté dušičky, jejichž život byl tragicky ukončen...

Květinové vazby 4

Tue, 08 May 2012 12:47:17 +0200

Veškeré komponenty jsou určeny jako polotvary pro další použití pro Vaše obrázky.

Pokud je budete používat ke své tvorbě, prosím, vložte na svůj blog odkaz, nebo moji ikonku s odkazem na moje stránky.

Děkuji

Další vazby 1

Další vazby 2

Další vazby 3

Och, och, sladkosti, kde že Vám je konec...

Thu, 03 May 2012 21:12:17 +0200

Jelikož a protože se moje veškeré oblečení nějak záhadně a neúměrně k mojí postavě zmenšilo,
dostala jsem se do situace, kdy nemám co na sebe. Úplně největší panice jsem propadla,
když jsem se vypravovala do divadla, sraz z kamarádkou jsem měla v 18,15 a v 18,05 mi praskl zip na kalhotách od kostýmu.
Tedy od posledního kostýmu, který jsem na sebe ještě dokázala navléci. Panika, děs, hrůza mě jímala,
než hystericky hrabajíc ve skříni našla jsem kompletek sukně a blůzi, do kterého bych se zahalila i kdybych měla 150kg.
Bohužel je z chladivého materiálu a den nebyl zrovna z nejteplejších, takže moje pocity byly značně prostuzené a smíšené.
To, že se drtivá většina mého ošacení zmenšila,je zajisté vina na straně textilního průmyslu,
materiály jsou pravděpodobně vyrobeny tak,
že časem se samovolně smršťují, zřejmě aby lidé byli nuceni kupovat si nové a nové kousky do svých šatníků.
Objektivně vzato, nemůžu to mít textilnímu průmyslu za zlé, já být textilní magnát, dělala bych to také tak.
Ale protože žádný magnát nejsem, rozhodla jsem se, že nebudu podporovat mazaný textilní průmysl,
ale do oblečení mého současného, se prostě zhubnu a tak elegantně a rychle vyřeším svou oblečkovou krizi.
Lehko se řekne, těžko udělá. A protože vím, že pod dohledem odborníka jde všechno snáz,
nelenila jsem a hezky jsem se objednala k dietnímu poradci. Vešla jsem s nadějí v srdci,
doufajíc, že mi prozradí nějaký supertajný a úderný fígl, kdy se pěkně zhubnu,
aniž bych musela měnit moje skvělé stravovací návyky.
Jaké však bylo moje rozčarování, kdy opravdu krásná a štíhlá dietní poradkyně
mi zakázala dočista všechno. Snad byla svolná jen s tím, že mi dovolila dýchat.
Tedy, ne že by mi zakázala jíst, to ne, naopak chtěla, abych hamala alespoň 5x denně.
Sice to zní hezky, ale co mi doporučila k těm krásným pěti okamžikům denního jídla, mi vzalo chuť na všechno.
Ztratila jsem chuť žít. Po hlubší debatě udělala alespoň malý ústupek, dovolila mi oběd, v nezměněném podání
v naší závodní jídelně. To bylo asi jediné vítězství, ovšem dost chabé v poměru s tím, co mi doporučila ostatního.
Nikdy bych nevěřila, že to co je tak dobré, je tak nezdravé a zase naopak.
Dnes, vyškolená poradkyní už tuším, že v tom je nějaká přímá úměra, čím nechutnější, tím zdravější a dietnější.
Bylo těžké to pochopit, protože tohle poznání se skrývá za honosné výrazy, jako je třeba nutriční typologie,
překyselení organizmu, vyvážená strava atd.
První, co mi důrazně zarachla, byly veškeré sladkosti. Ne, že bych bez nich neuměla žít,
prakticky si na ně ani moc nepotrpím, ale pomyšlení, že už nikdy... mi dávalo pocit týranosti.
A to prosím nebylo to nejhorší. Ona dokonce chtěla, abych jedla tvaroh a jogurty. Byla fuška jí to vymluvit,
Pochopila až, když jsem jí důrazně vysvětlila, že kdybych snědla tvaroh nebo jogurt, že bych pravděpodobně záhy zemřela.
To zabralo. Potom, aby mi snad udělala po prožitém příkoří radost, dovolila mi spoustu kuřecího masa a spoustu žitného chleba
a spoustu zeleniny. Odcházela jsem od ní jako ve snách.
Už jenom napíšu, že jsem se snažila, opravdu snažila. No nevyšlo to, a tak, ač nerada, podpořím textilní průmysl
a pro začátek si pořídím nový kompletek, jeden, nebo dva a dál se uvidí...

Bez minulosti

Fri, 27 Apr 2012 20:54:08 +0200

Někdy mě tak napadá, jak bych žila, kdybych ztratila paměť
vůbec nic bych nevěděla o své minulosti. nevěděla bych, kdo jsem.
Jaké by to asi bylo, jak bych se cítila,
jestli bych dokázala žít jiný život, než ten, který žiji teď, když už jsem spoutaná
různými vazbami a konvencemi.
Nedávno jsem viděla filmovou komedii, kdy jistou ženu, mimoděk namyšlenou a fexírantskou,
postihlo tohle neštěstí ( a nebo štěstí v jejím případě).
Ona žena se dostala z velikého luxusu, nudy a bohatství do chudoby a byla jí implantována myšlenka,
že je matkou 4 nezbedných hošíků. Zprvu byla zoufalá, nešikovná a nemotorná v tom,
jak musela vykonávat věci, které za celý svůj dosavadní život neznala, natož prováděla,
ale časem se naučila a zvykla si, zamilovala se a byla šťastná. Když se jí potom paměť náhle najednou vrátila,
nechtěla už žít předchozí život.
Ať je to jak chce, nějakou minulost má každý. Hezkou i méně hezkou, někdo jí zasouvá někam daleko,
aby mu netanula na mysli a někdo zase žije jenom minulostí.
Někdy si říkáme, kdybych tak mohl/a/ vrátit čas. Čas je čistě pozemská veličina,
těžko ji ale podrobněji definovat. Pro nás, obyvatele Země symbolizuje stárnutí.
A právě ve vysokém stáří se lidé často vracejí po časové ose svého života do minulosti.
Realitu vnímají jaksi po svém a hojně ji protkávají minulostí. Začátek se setkává s koncem
a kruh se pozvolna uzavírá...

pozvánky na slet

Fri, 27 Apr 2012 20:49:47 +0200

Oválové rámečky

Sat, 21 Apr 2012 22:18:40 +0200

Veškeré komponenty jsou určeny jako polotvary pro další použití pro Vaše obrázky.

Pokud je budete používat ke své tvorbě, prosím, vložte na svůj blog odkaz, nebo moji ikonku s odkazem na moje stránky.

Děkuji

Světlu vstříc

Sat, 21 Apr 2012 10:20:31 +0200

Světlo, jedno slovo a tolik významů.
Když jsem byla malá, ale už jsem uměla číst,
vzala mě moje máti na hřbitov k hrobu své matky a když jsme šly kolem krematoria,
přeslabikovala jsem tam nápis:
"Světlu vstříc"
Nerozuměla jsem tomu, ale zapamatovala jsem si to.
Dnes, po letech si tohle slovní spojení vysvětluji po svém.
Myslím, že to znamená cosi, jako jít na věčnost, do jakési naděje.
Pro mě totiž světlo vyjadřuje naději, bez něj by nebylo života, nebylo by nic.
Jenomže jak vypadá nic a ještě ve velkém množství, když by bylo všude?
No, tak na tohle asi nepřijdu ani léty, na rozdíl od nápisu na krematoriu.
My ale naštěstí žijeme ve světle a jestli je kolem nás nějaké neviditelné nic,
o tom nemáme ani tušení a proto se s tím netrápíme.
Existence všech tvorů na Zemi je spojená se slunečním světlem ve fyzické rovině.
Co ale třeba takové světlo na konci tunelu? Mluví se o něm, píše se o něm, točí se filmy..
člověk ho prý může vidět, když přechází ze života do smrti.
Světlo je symbol pro pravdu, může být v duši, v srdci..prostě leckde, vždy ale vyjadřuje dobro.
Jenže, kde je světlo, bývá i stín. Jako dobro a zlo....vyjádřeno metaforicky.
Napadla mě ještě ale i jiná světlíčka, třeba světlíčka svatojánských broučků,
nebo fosforující bloudivá světýlka v bažinách.
Pro náš život je ale nejdůležitější sluneční světlo, které nám,
společně s vodou a vzduchem zajišťuje vše,
co potřebujeme k životu.
A nyní, když přišlo jaro, můžeme si postupně víc a víc sluníčka -světla- užívat.

Oddělovače 4

Mon, 16 Apr 2012 21:30:19 +0200

Veškeré komponenty jsou určeny jako polotvary pro další použití pro Vaše obrázky.

Pokud je budete používat ke své tvorbě, prosím, vložte na svůj blog odkaz, nebo moji ikonku s odkazem na moje stránky.

Děkuji

Oddělovače 3

Mon, 16 Apr 2012 21:11:55 +0200

Veškeré komponenty jsou určeny jako polotvary pro další použití pro Vaše obrázky.

Pokud je budete používat ke své tvorbě, prosím, vložte na svůj blog odkaz, nebo moji ikonku s odkazem na moje stránky.

Děkuji

Pro hezký den 2

Mon, 16 Apr 2012 21:00:50 +0200

Pokud budete chtít vložit obrázek na nástěnku lidé.cz, klikněte na vybraný obrázek pravým tlačítkem, a zkopírujteadresu obrázku a vložte do tagu:
<a href="http://valin1.blog.cz"><img src="adresa obrázku">
Do návštěvní knihy vložte adresu obrázku mezi značky [img]adresa obrázku[/img]

Jak jsem pekla velikonoční nádivku

Sun, 15 Apr 2012 10:37:40 +0200

Jelikož žiji v západočeské metropoli, Velikonoce zde spadly do jakési konzumnosti.
Sem tam přijde nějaký malý koledník pro vajíčko,
ale zvyky, jako jsou třeba na Moravě, tady nejsou.
K současným velikonočním zvykům, jak je vnímám já, patří bezesporu barvení vajíček, pečení beránků,
velikonočních mazanců a nádivky. Tak, že já v tomto duchu,
vyhlásila jsem již několikátý ročník pečení velikonoční nádivky. Bylo to smělé gesto,
protože upéci dobrou nádivku - zdá se - je pro mě veliký problém.
Myslím, že nejsem zase až tak moc na pečení tupá, nicméně toho, kdo upeče dobrou nádivku, nezřízeně obdivuji.
Svůj několikaletý neúspěch si tudíž vysvětluji tím, že nemám přesný recept. Já totiž potřebuji všechno přesně
a tak recepty jako kolik vajec tolik rohlíků.. nebo zalít přiměřeně vývarem, mě k vytouženému cíli nepřivedly.
Výslednicí mého snažení bylo to, že můj kulinářský výtvor byl sice chuťově obstojný,
nicméně jedli jsme ho potupně lžičkou. Inu co, prostě holt se někdy, co se týče však nádivky u mě, vždycky, nezadaří.
Nevzdala jsem se však a a letos jsem učinila další pokus, s rozhodnutím, že všemi tekutinami budu velice šetřit,
a to by bylo, aby nebylo a nádivka držela vcelku. Stal se zázrak, můj výtvor se dal krájet.
A tak, plná pýchy, jsem vezla ochutnat mojí mamince, které se bohužel pro svůj vysoký věk,
již plete realita s jejím vnitřním světem, o kterém zatím nic nevím. Když můj výtvor jedla,
nejprve asi ze slušnosti říkala, že je moc dobrá. Potom ovšem pozapomněla a podivovala se,
kde že se tam ta nádivka vzala. To se jí stává velice často,
protože její krátkodobá paměť už bohužel nefunguje, jak by měla.
Tak, že když po další chvilce ke mě vznesla dotaz , "No, letos se mi ta nádivka moc nepovedla, udělala jsem jí nějakou divnou, viď Alenko?", pochopila jsem,
jakou můj pečící výsledek má hodnotu. Sice jsem odvrkla. "Ale ne mami, máš ji výbornou", ale v tento okamžik jsem udělala veliké rozhodnutí,
že na velikonoční nádivku pro příští léta prostě kašlu...jenom nevím, zda-li to do příštích velikonoc
nezapomenu.

Rámečky 2

Mon, 09 Apr 2012 20:51:10 +0200

Veškeré komponenty jsou určeny jako polotvary pro další použití pro Vaše obrázky.

Pokud je budete používat ke své tvorbě, prosím, vložte na svůj blog odkaz, nebo moji ikonku s odkazem na moje stránky.

Děkuji

vazby3

Mon, 09 Apr 2012 20:29:50 +0200

Veškeré komponenty jsou určeny jako polotvary pro další použití pro Vaše obrázky.

Pokud je budete používat ke své tvorbě, prosím, vložte na svůj blog odkaz, nebo moji ikonku s odkazem na moje stránky.

Děkuji

Doplňky 2

Mon, 09 Apr 2012 20:20:09 +0200

Veškeré komponenty jsou určeny jako polotvary pro další použití pro Vaše obrázky.

Pokud je budete používat ke své tvorbě, prosím, vložte na svůj blog odkaz, nebo moji ikonku s odkazem na moje stránky.

Děkuji

Velikonoční přáníčka

Fri, 06 Apr 2012 20:35:09 +0200

Pokud budete chtít vložit obrázek na nástěnku lidé.cz, klikněte na vybraný obrázek pravým tlačítkem, a zkopírujteadresu obrázku a vložte do tagu:

Do návštěvní knihy vložte adresu obrázku mezi značky [img]adresa obrázku[/img]