Boj vo moc vůbec nejni jednoduchej...

21. února 2017 v 9:52 | valin |  Kocouří život
Že sem teda prakticky skoro bez večeře, dyž se přihasí Mrňavice, na to sem si já, kocour Číča už hnedlinko zvyknul. Ale co vyvádí ta podlejzačka psí vtírka Žolina, dyž Mrňavici vítá, tak z toho bych se vopravducky poblil. Ten přitroublej čokl má snad faktycky radost, dyž tu malou divošku zasejc vidí. Zatím co já se zdekuju kosmickou rychlostí a v tu ránu se stávam neviditelnej, psí vtírka vrtí vocasem, že si ho div nevyvrátí z pantů, rotuje kolem Mrňavice a předvádí něco mezi záchvatem epilepsie a vítáním slunovratu. To psí plemeno je nesnesitelný, a až Mrňavice zasejc vodjuchá, tak to čoklovi pěkně spočítam. Za fšecky ty křivdy, co tu musim vydržet, hladovej, tejranej a perzekuovanej.


Sice bych je chtěl mít fšecky pod pantoflem a bejt tady šéf, ale někdá ta touha po moci a vládnutí prostě ňák neklapne. Tady v týdle rodině, chce bejt šéf každej a tak si vobčas mazaně řeknu: "Moudřejší ustoupí…"

To potom v zájmu mýho kočičího psychickýho zdraví si pomyslim, že mi sou všechny tři /myslim teda Jí, Mrňavici a psí vtírku/ dočista ukradený, stejně jako jejímu klukovi, ke kerýmu si vlezu do pokoje s tim vědomim, že sice budu v bezpečí, ale hladovej. No jo, no, to holt už vobnáší pohnutej kocouří život, že jo.
Enomže bejt hladovej a eště hrozně zvědavej, to dá jednomu pěkně zabrat a tak vobčas vylezu ze svýho bezpečí, podívat se, co voni tam vlastně vyváděj. A někdá vidim vopravdu neuvěřitelný věci.

Vona nakrájí na kolečka banán a cpe ho po kouskách Mrňavici. Psí vtírka kroutí vocasem, motá se kolem Mrňavky a chce taky žrát ten banán. To bych teda nevěřil, dybych to na vlastní kocouří voči neviděl. Tak, že jedno kolečko strčí Mrňavce, druhý čoklovi. Neuvěřitelný, vopravducky neuvěřitelný. Ten čokl by snad žral fšecko, co vona dává tý malý dvounožce. A to zdaleka nejni konec.
Mrňavice čoklovi vaří polívku. Věřili byste tomu? Já to viděl. Fšecky granule, co tam má čokl v misce, přendá pěkně po jedný do misky s vodou, co tam máme na pití, potom to jako povaří na tom jejim plastovym sporáku a porád to míchá a brebtá u toho:
"Zolinko, važim ti polífku."
A čokl se může zjevit. Dyž to jako dovaří, veme takovou malou naběračku a dává to její kuchařský dílo čoklovi k hubě.
"Papej Zolinko, polífku."
A ten přitroublej čokl to vopravducky z tý naběračky vychlemtá. To bych teda nevěřil. Musim ale zcela vobjektivně připodotknout, že i vona na to civěla jako tydýt. Už jenom z toho principu, že čokl je mlsnej až hanba a hned tak něco nežere. Ale jak je v tom zainteresovaná Mrňavice, zřejmě se vtírce vypne nějakej třídící mechanizmus na žrádlo a sežrala by všechno, co dostane Mrňavka.

Je teda faktótum, že po tomdletom vařicím vobřadu vona musí Mrňavku z gruntu převlíknout, protože velkou část tý psí polívky má Mrňavka rozkecanou na voblečení. Ale vona ani nenadává, veme suchý svršky a Mrňavku zase hodí do gala.

Večír se culím pod fousky, dyž psice bere Mrňavce její plyšový hračky. To je potom správná rotyka. Nejlepšejší je to, dyž se chystaj do pelechu. Mrňavka si přinese svou "koču" , dá si jí na polštář a než se vyčurá do ampru, psí vtírka jí popadne a vodnese si jí do vedlejší místnosti, aby jí správně vožižlala.
No jo, i ten čokl někdá touží bejt šéfem aspoň jednoho malýho ukradenýho plyšáka…

Vobě potom koču jako dvě trubky hledají, až jí napadne, že jim jí zdulila Žolina. Tak vona letí vedle, vyrve kočku Žolině z huby a podá jí řvoucí Mrňavici. Koča je celá voslintaná, ale Mrňavka zkontroluje, estli má vobě voči a je spokojená. Dyž konečně Mrňavka usne, dycinky doufam, že bych teťkanct moh dostat ňákou tu večeři. Enomže vona taky chrápe jako zabitá a tak mě nezbejvá, než si jít chroustnout těch pitomejch granulí, co tak nemam rád.
Bejt mocnej s hladovym břichem moc nejde. A tak teda sezobam ňákou tu granuli a těšim se, že až Mrňavka vodcestuje, potom tu zasejc budu šéf…
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Panda Panda | E-mail | Web | 21. února 2017 v 10:03 | Reagovat

:D  :D  :D !
Zajímavé že banán kočky úplně nesnáší, asi jim nějak páchne. Když jsme ho té naší nabízeli, tak do něj nejdříve packovala jako by ji měl uštknout, pak zkoušela čichnout a hned cukala, a od té doby už obchází banán metrovým obloukem. Pokud je potřeba kočku někam nepustit, stačí tam položit banán. :-)
Jídlo z ruky - jo to je vždy lepší než to co je v misce, platí to u zvířat i u dětí. :-)

2 VendyW VendyW | E-mail | Web | 21. února 2017 v 10:26 | Reagovat

Bobeš se taky může po banánu utlouct, ale kočkám jsem ho ještě ani nezkoušela dát. Schválně jestli budou dělat to co píše Panda :-D

3 janakor janakor | 21. února 2017 v 17:39 | Reagovat

Číčo, věř mi, s tím nic neuděláš. My   dvounožci, kterým se říká babičky a dědečkové, jsme z těch malých dvounožců, kterým se říká vnoučata, úplně vedle. A pejskové , protože jsou chytří, pochopí, že s nimi může být legrace a ještě můžou dostat něco dobrého na zub. Možná, že bys mohl zapomenout na svou kočičí pýchu a také se skamarádit. Taková malá dětská tlapička umí krááásně hladit :-)

4 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 21. února 2017 v 17:53 | Reagovat

"Mrňavka zkontroluje, estli má vobě voči a je spokojená." :-D

Číčáčku, ty jsi stejně milej, chlupatej vejlupek! :-)

5 Meduňka Meduňka | Web | 21. února 2017 v 21:49 | Reagovat

Mocně jsi mě rozesmál, Číčouši :D  :D  :D

6 Čerf Čerf | E-mail | Web | 22. února 2017 v 1:46 | Reagovat

Jo jo, na šéfa, to je vždycky náročné výběrové řízení. I "práce s plyšáky" tam hraje důležitou roli :-).

7 valin valin | E-mail | Web | 22. února 2017 v 8:07 | Reagovat

[1]: Shodou okolností jsem viděla video, kde za mnoho různých koček v nestřeženém okamžiku lidé položili salátovou okurku. Všechny kočky reagovaly stejně, panikou a úprkem. Možná je děsí ten tvar... kdo ví...

[2]: Taky na Číču zkusím vytáhnout banán... :D  :D

[6]: Tak tos mě fakt dostal. "Práce s plyšáky" může mít i "pozitivní" a nečekané výsledky"....

8 Číča Číča | E-mail | Web | 22. února 2017 v 8:11 | Reagovat

[3]:
Tak to v žádným případě. S Mrňavkou se nikdá nebudu kamarádit.

[4]:
Nojo, voči muší bejt vobě. Mrňavka má ráda kóči s velkejma vočima. Asi si s nima supluje mou zářivou přítomnost... mňauk.. :-)

[5]:
Jo? Ty se jako směješ mýmu hladovýmu zoufalství? 8-O

9 Janinka Janinka | E-mail | Web | 22. února 2017 v 8:12 | Reagovat

Číčo, nevím, jak je velká Žolina, ale vedle v bytě máme celej den zavřenýho čokla o velikosti malýho slona a jak ten jančí, když někdo přijde domů, to by se z něj jeden zvencnul. Metrovým holým vocasem mlátí kolem sebe hlava nehlava, dveře nedveře, zábradlí nezábradlí. Hotový zemětřesení! :-D

10 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 22. února 2017 v 9:53 | Reagovat

Polévka z naběračk! jak odporné.
Jenom kocůři dokáží stolovat noblesně.

11 signoraa signoraa | Web | 22. února 2017 v 22:27 | Reagovat

Teda Číčo, ty to ale vopravdu nemáš ted'konc vůbec jednoduchý. No to víš, psiska dokážou bejt servilní, ale kocouři, ty maj přece svou hrdost. No nezbejvá ti, než vydržet. :-D

12 Číča Číča | E-mail | Web | 23. února 2017 v 6:09 | Reagovat

[9]: No, zrovna čokl, co by vodles na zádech konferenční stolek, to fakt nejni. Je trochu větčejší, než já, pan kocour Číča.

[10]: Máš recht. Nejlejpějc se stoluje na jejím smetanovým tebichu...

[11]: Jo, hrdej to já sem, vona mi řiká, že jsem poťouchlej.. to ale asi nejni to samý, co? :-D

13 Nartaya Nartaya | E-mail | Web | 25. února 2017 v 16:30 | Reagovat

Číčo zlatej, nemáš to s nima jednoduchý. U mě jseš stejně šéf pořád!

14 číča číča | Web | 25. února 2017 v 18:25 | Reagovat

[13]: Je vidět, že máš pro kocoury mýho naturelu vopravdu pochopení... mňauk :-)  :-)

15 Aliwien Aliwien | E-mail | Web | 1. března 2017 v 13:30 | Reagovat

Skvělé vyprávění. Žolina,Číča a Tvoje vnučka, jestli správně hádám, to určitě nemá chybu. Obdivuji Tvoje nervy, ale zároveň to musí být velká radost a nezapomenutelné zážitky. Moc Ti to přeji a těším se na další povídání o Tvých mazlíčcích!

16 valin valin | E-mail | Web | 2. března 2017 v 13:40 | Reagovat

[15]: Číča, Žolinka a Mrňavka mi dělají jenom radost... na huntování nervů mám zdaleka jiné /horší/ páky.... :-)  :-)  :- :-)

17 mengano mengano | E-mail | Web | 23. března 2017 v 12:17 | Reagovat

Valin, nejsem u tebe na nějakem černém seznamu? Vůbec mi nechodí do emailu upozornění na tvé nové články. Připadám si velmi odstčeně:)
PS.  Odběr mám přihlášený, nejsem úplně blbá ;-)

18 mengano mengano | E-mail | Web | 23. března 2017 v 12:21 | Reagovat

[1]: Máme 2 naprosto slabomyslné kočky, které trpí utkvělou představou, že je jim dovoleno vstoupit kamkoliv. Okamžitě jsem vyzkoušela tvojí radu. Oželela jsem banán, položila ho mezi dveře a napjatě vyčkávala, co se bude dít. Výsedek? Ty dvě kravajzny banán elegantně přeskočily a odebraly se opět (už asi postopadesátéšesté) na kuchyňskou linku. :-)

19 Panda Panda | E-mail | Web | 23. března 2017 v 12:30 | Reagovat

[18]: A byl otevřený, aby si jej mohly dostatečně očichat? :-) Ještě jedna možnost jak zabavit kočky na nějakém místě - kruh. Jak kočka vidí nějaký kruh, tak si do něj vleze a trčí tam. :-) Může to být kruh třeba klidně i jen namalovaný na zemi, nebo z provázku atd. Připomíná jim to doupě, útočiště, a tak mají tendenci se do toho místa schoulit.

20 Panda Panda | E-mail | Web | 23. března 2017 v 12:33 | Reagovat

[18]: Ale stejně se vždy divím, proč lidi zakazují kočičkám chodit na linku. Vždyť je to tak milé něco kutit na lince, když kočička přikukuje a občas i ráda přiloží pomocnou tlapku nebo ohodnotí chuťovou kvalitu. :-D

21 mengano mengano | E-mail | Web | 23. března 2017 v 12:47 | Reagovat

[19]: Oloupaný byl :-) Kruh vyzkouším, až dorazím domů.

22 mengano mengano | E-mail | Web | 23. března 2017 v 12:51 | Reagovat

[20]: Já jim to vlastně nezakazuju, protože ony se fakt neptají, jestli smí. Ovšem kombinace - kočky na lince a rozdychtěný jorkšír na zemi - je téměř smrtelná :-) Pro mne.

23 valin valin | Web | 23. března 2017 v 20:28 | Reagovat

[17]: Nazdárek. Moc ráda tě zase vidím. Ty a na černém seznamu? To snad nemyslíš vážně... :-D  :-D
Spíš asi můj blog je v nějaké technické nemilosti, protože tohle mi řeklo už víc lidí, že jim nechodí informace o mých článcích... A co je s tebou? Vždyť ty vůbec nepíšeš... Já teda skorem taky ne, ale porád víc než ty hihihihi.

24 valin valin | Web | 23. března 2017 v 20:33 | Reagovat

[19]: Číčovi banán v jakékoliv podobě, oloupaný, či neoloupaný také není žádnou překážkou. Ale je fakt, že kruh jsme ještě nevyzkoušeli ani tu salátovou okurku

[21]: Tak jak to dopadlo?

[22]: Tohle si dovedu představit úplně živě. Často vidím stejný děj, pouze herci se budou lišit... :D  :D

25 mengano mengano | E-mail | Web | 25. března 2017 v 10:46 | Reagovat

[23]: Pominu-li celkem komplikovanou životní etapu, tak se mnou není vůbec nic ;-) Snad se psací elán dostaví, inspirace z mého soukromého blázince je víc než dost, to mi určitě věříš.

26 mengano mengano | E-mail | Web | 25. března 2017 v 10:55 | Reagovat

[24]: No, jak to dopadlo. Nacvičovala jsem s kočkami půl odpoledne různé varianty kruhů Od kruhu provázkového, přes kruh nakreslený, po kruh ve formě cvičební obruče. Výsledkem byla jedna převeliká nula. Naše blbky se nějakým kruhem rozhodně nenechaly rozhodit, že by toužily v něm setrvat, tak to ani náhodou. Špagátek odtáhly a zamotaly, ostatními kruhy proběhly nebo se jim elegantně vyhnuly. Takže jim opět nic nezabránilo uhnízdit se v nakvétající klivii a poměrně solidně ji zhuntovat. Svůj pedagogický experiment tudíž vzdávám :-) Ae je fakt, že jsem potěšila Kájínka, který nastražený banán umělecky rozpatlal po dlažbě.

27 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 26. dubna 2017 v 16:51 | Reagovat

[26]:
Helle, nemá být ten kruh pokropený ještě svěcenou vodou?

28 Sabča Sabča | Web | 30. dubna 2017 v 13:40 | Reagovat

prosím podívejte se na můj blog
díky moc ;-)

29 mengano mengano | E-mail | Web | 1. května 2017 v 15:24 | Reagovat

Vydám se tedy do našeho kostelíka s pipetkou. Snad bude mít pan farář pochopení ;-)

30 valin valin | E-mail | Web | 2. května 2017 v 8:03 | Reagovat

[25]:

[26]: Vyzkoušelas toho opravdu dost hihihi,ale já, poučená již několikaletým soužitím s naším kocourem vím, že cokoliv nacvičovat se šelmou kočkovitou, je házení bobulí na zeď....To nepomůže ani voda svěcená....
Už napiš nějaký ten příběh ze života. Chybíš mi, fakt...Trošku se potřebuji zasmát "cizímu neštěstí"... :D  :D  :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama