Novodobý Metrix...

26. října 2016 v 11:10 | valin |  Moje povídky na téma týdne
Zase ta stejná noční můra. Hrůzný sen, znovu a znovu se opakující.
Prudce vstala na posteli, zborcená potem, její mozek byl blokován, jak přetížená kalkulačka.

"Co to je? Co to jenom je? Je to realita, sen, nebo novodobý Metrix? Nestačím vůbec své myšlenky zpracovávat. Proletí rychlostí světla a zmizí do tmy."


Chvíli zírala do pološera a snažila se pomalým dýcháním usměrnit divoký tlukot svého srdce.
"Přece se nic neděje a přes to…. klid, uklidni se… to je jen tvoje fantazie….ale co když je všechno jinak, než to vypadá? Co když je všechno jenom jako? Hra, projekce, PŘEDSTAVA… co když je celý svět jenom mojí představou? Co když to, co kolem sebe vidím a co žiju, je založeno na něčem jiném, než v co věříme? Co když jsme něco úplně jiného, než si myslíme, že jsme? A co když všechno, co mám kolem sebe, je založeno jen a jen v mojí mysli? Existuje to vůbec? Bylo by to možné? Bylo by to vůbec možné? Iluzorní svět? Má rodina, mí přátelé a vůbec vše, co mám ráda…..co když je to jen a jen iluze a já jsem jen něčí projekce? Vymyslel by lidský mozek něco takového? Ale byl by to opravdu lidský mozek? Co když je to nějaká paměťová karta, založená do našich mozků… Moment, je nás víc, nebo snad všichni.. nebo jenom já? Možná, že existuji jen já a vše, co prožívám, je uměle založená představa do mého "těla", "mozku", nebo vlastně kam? Co když jsem jen jakýsi pokus někoho, nebo něčeho, ale koho? Co když vše, co žiju, je jenom jako, co když já nejsem vlastně vůbec já?"
"Ale kdo, nebo co by to všechno kolem mě vymyslelo a řídilo? Moje prožitky, moje vzpomínky, moje bolesti i radosti, vše, co vlastně žiji? A žiji vůbec? Nejsem jen jakýmsi pokusem, kterému je implantováno jakési vědomí? Je to možné?"

Naštěstí se jí podařilo opět tyto myšlenky od sebe odehnat a vrátit se do "normálního" života.
Ve světle denních paprsků se jí vše zdálo krásné a v pořádku. Sama sebe si nyní představovala, jak se ptá svého dospělého syna, jestli je opravdu skutečný a nebo jenom projekce. Musela se duchu smát. Dovedla si dobře představit, jak se na ní podívá zvlášť pobaveným pohledem a řekne jí: "Už to nehul matko, máš halušky."

Stejně ale ví, že ten šílený sen se bude znovu a znovu opakovat. Mnohokrát se zamýšlela nad tím, jak vůbec k takovým bludům dojde její mysl. Ovšem vždycky marně.
Až jednou, když si opět užasle pročítala politické aktuální dění, najednou jí svitlo. Konečně snad pochopila, kde se berou ty její fantasmagorické sny.

"Mohou za to veřejná média, zabývající se politikou. Denně vědomě i podprahově přijímáme zkreslené informace, překroucené pravdy, polopravdy a lži. Udělat si správný náhled na věc, je čím dál těžší. Čemu věřit a čemu ne? Všechno je jenom jako. Všechno je jenom velká HRA. Hra, kdo z koho a hra, kdo jak vyšplhá výš přes čí záda, kdo a jak bodne nůž do zad toho druhého, v zájmu svého prospěchu. Na nikom a na ničem jiném nezáleží. Všechny způsoby jsou vítány, i ty nejšpinavější. Ano, to je přesně ono. To je dnešní svět. Učí nás, že černé je vlastně bílé. A my to přijímáme, ztotožňujeme se s tím. Není Metrix, není žádná projekce, je to něco jiného, velmi účelového a velmi hmatatelného. Jsou to peníze, které přinášejí moc. Moc a peníze, to jsou vládci našeho světa. Našeho opravdového světa…"
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 26. října 2016 v 12:14 | Reagovat

Moc zajímavá a svým způsobem i děsivá úvaha...

2 Janinka Janinka | E-mail | Web | 26. října 2016 v 17:17 | Reagovat

A proto je třeba se médiím vyhýbat a v televizi se dívat maximálně na přírodu a zvířátka :-D.

3 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 26. října 2016 v 18:54 | Reagovat

Chudák, byla z toho úplně paf - až se z toho potem úplně celá zbortila. :D :-P Protože vím, že jsi veselá kopa, dovolila jsem si výjimečně takto veřejně upozornit na malý překlep - který mě ale příjemně rozesmál. :-)

4 valin valin | E-mail | Web | 26. října 2016 v 19:51 | Reagovat

[1]: Hihihihi, někdy je opravdu děsivé, co se v hlavě vylíhle... :-)  :-)

[2]:
Pravdu díš a pravdu máš,
když na bednu se nekoukáš... ;-)  ;-)

[3]: Tak mě teda taky rozesmál, když jsi ho takto obnažila. Zborcená potem hihihihi, to je nevšední spojení, lze ho vysvětlit třeba tak, že se zpotila, až se zcela rozpustila..."to básník smí", kdysi pravil nebožtík Grosmann :-D  :-D

5 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 26. října 2016 v 21:05 | Reagovat

[4]: Tak jsem se rozesmála podruhé. :D Není nad vyčerpávající vysvětlení samotné autorky! ;-) :D :D Hlavně se nám nerozpusť, byla by tě škoda! :-)

6 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 26. října 2016 v 21:22 | Reagovat

Vždycky se dá uvést pět argumentů, aby to bylo bílé.
Vždycky se dá uvést pět argumentů, aby to bylo černé.

7 Čerf Čerf | E-mail | Web | 26. října 2016 v 23:13 | Reagovat

Myslím, že to není výsada poslední doby, jen je na to dnes lépe vidět. Ještěže jsou tu třeba Nedělní miniglosy, které pábí tak okatě, že si čtenář může od své stálé nejistoty na chvíli odpočinout :-).

8 valin valin | E-mail | Web | 27. října 2016 v 6:12 | Reagovat

[5]: Při své "měrné váze", bych musela vyprodukovat tolik potu, že bych se dřív utopila, než rozpustila...

[6]: Jako, že se to pětkrát natře? :-D  :-D

[7]: Ano, miniglosy jsou obohacující a úlevu přinášející. Nejistým čtenářům dávají pocit, že náhle procitli a nabuzují sladký pocit, že momentálně by byli schopni odhalit i tajemství vesmíru... :-D  :-D  :-D

9 Aliwien Aliwien | E-mail | Web | 27. října 2016 v 13:27 | Reagovat

Toto je první článek na téma týdne, který mne zaujal. Vystihla jsi to  skvěle a můžu jenom chválit.

10 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 27. října 2016 v 16:51 | Reagovat

S tebou to (naštěstí) klaplo rychle, stačil jen půlden. Nějaké oznámení by asi nebylo marné: já osobně bych čtenáře "zavedla" na Kocouří život, ten zbožňuju - a časem si to budu číst určitě znova. :-)

http://www.blogerkaroku.cz/nominovane-blogy-2016/http-valin1-blog-cz

11 valin valin | E-mail | Web | 27. října 2016 v 17:18 | Reagovat

[9]: Díky Ali, tys mě dokonce navrhla do výběru téma týdne...

[10]: Ještě jednou ti děkuji za nominaci na blogerku roku, zní to opravdu krásně. Oznámení udělám, snad si ho Číča zaslouží.
Díky...

12 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 27. října 2016 v 18:06 | Reagovat

:-D No Číča si to zaslouží určitě! A i jeho (nechlupatá) mamča. ;-) :D Já bych fakt chtěla, aby si tě někdo všimnul - a vyšla ta ČÍČOVA KNIHA! :-) Tedy s tvým svolením samozřejmě. ;-) :D

13 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 27. října 2016 v 18:11 | Reagovat

DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ pro všechny, co by chtěli hlasovat pro Valin: HLASOVAT LZE POUZE 1 X v každé katogerii! A prakticky všichni blogeři jsou v kategorii "LIFE". Tak si ten hlas šetřete pro Valin (abyste pak nezaplakali, že už další hlas nemáte! Chcete přece podpořit Číču, ne?! ??? :-)

14 Meduňka Meduňka | Web | 27. října 2016 v 19:10 | Reagovat

Zneklidňující! Ta povídka. Bezvadně napsaná.
A já tady budu souhlasit s Dorkou, Číčovu knihu bych moc ráda měla. Jdu ti zahlasovat :-D

15 bev bev | E-mail | Web | 27. října 2016 v 20:44 | Reagovat

Shodou okolností jsem teď po tři večery sledovala Matrix - bohužel se stále klesajícím nadšením, první díl byl tak omaračující a přinášel tolik možností, ale nakonec se to jaksi zvrhlo, i když efekty to byly dost dobrý. :-?

Ale o to nejde, je to pěkné zamyšlení, nikdy nemáme jistotu, jestli tady opravdu jsme, nebo jsme jen představa, myšlenka a navíc jak má člověk vědět, jsetli si představuje sám sebe nebo si ho představuje někdo úplně jiný, to je docela zajímavé pomyšlení. :D
A to politické blbnutí, to rozhodně může být příčina nočních můr. ;-)

A gratuluji velice k nominaci na blogerku roku. :-)

16 valin valin | E-mail | Web | 28. října 2016 v 9:23 | Reagovat

[12]: Číča by byl hvězda? To by bylo pěkné.
Jednou, až ho dopíšu, třeba se opravdu dočká své vlastní knížky... kdo ví...

[13]: Jsi moc hodná kočkomilka, sice nevím, jak by si někdo Číči mohl všimnout v té záplavě módy, líčení, vaření a tak.. ale třeba se najde víc kočkomilů, než vizážistů a módistů... kdo ví... :-)

[14]: Díky, Meduňko, tys Kočkomilka věrná... :-D  :-D

[15]: Mozek je prostě strojovna a člověk se mnohdy sám diví, co dokáže vyprodukovat... :D
Nominace na blogerku roku zní opravdu velkolepě hihihihi, ale při mé celkem malé návštěvnosti mi to přijde lehce úsměvné. 8-)  8-)

17 bev bev | E-mail | Web | 28. října 2016 v 10:05 | Reagovat

[16]:/15 Nikdy nevíš, co se může stát. Svět je malý a o náhody v něm není nouze. ;-)

18 valin valin | E-mail | Web | 29. října 2016 v 16:27 | Reagovat

[17]: :-D  :-D

19 Nartaya Nartaya | E-mail | Web | 16. listopadu 2016 v 8:02 | Reagovat

[17]: Ale, miláčková Bevíčková, náhody přece neexistují! :)

20 Nartaya Nartaya | E-mail | Web | 16. listopadu 2016 v 8:05 | Reagovat

Každý někdy zapochybuje o realitě... co to vůbec je? Existuje?

Kdysi se mi zdál sen:

http://nartaya.blog.cz/1002/vesmir-je-tapeta

Ale pravdu se asi niky nedozvíme... A co to vlastně pravda je?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama