Leden 2015

Špatná volba

30. ledna 2015 v 10:10 | valin |  Střípky z mého života

Nedávno jsem byla nucená zajet na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu. Parkovat tam není kde a tak jsem se poprvé ve svém životě, směle odvážila zkusit zaparkovat v parkovacím domě ve Štruncových sadech..Vždycky jsem kolem něj projížděla v posvátné hrůze, že by snad někdy nastal šílený okamžik, kdy by nezbylo nic jiného, než se nechat spolknout parkovacím bludištěm o 5ti patrech. S mým orientačním smyslem se snad už nejednalo ani o odvahu, ale přímo o drzost. Už jenom najít vjezd bylo pro mě unikum. Kupodivu se mi podařilo nevjet v protisměru a tak jsem směle pokračovala do útrob toho nehostinného a nevlídného monumentu. Hned v úpatí vyvýšeného vjezdu mě zastavila závora a já inteligentně pochopila, že si musím u přistavěného automatu vymáčknout parkovací lístek. To bylo také první a poslední, co se mi v tom parkovacím domě povedlo. Další dění by se mohlo směle označit názvem: "Jak si stará, tak jsi blbá."

Někdo to rád horké a někdo zakázané...

25. ledna 2015 v 23:50 | valin |  Kocouří život
Ta zlomyslná potvora nám zakazuje úplně všecko. Mě i čoklovi. Mě, abych pravdu řeknul, to zase tak ňák moc nevadí, že jo, ať si mele, co chce, ale sralbotka Žolina se někdá bojí se mnou spolupracovat na plný vobrátky. Musim jí teda dost lákat, aby udělala to, co naplánuju.

Přes přísný zákaz dotýkám se všeho.

22. ledna 2015 v 9:06 | valin |  Žolinka vypráví

Moje panička je sice hodná, ale nedovolí mi žádné pěkné hraní, co mi baví.. A taky nesmím nic kousat, čůrat a kakat v bytě, tahat za dečky a honit kocoura. To honění kocoura se mi líbí ze všeho nejvíc a jemu asi taky. Vždycky se to potom vyvine v pěknou fackovací akci, kterou Číča bravurně ovládá. Jenomže panička se vždycky zlobí a volá: "Uklidněte se zvířeno."

Nad internet není

17. ledna 2015 v 10:39 | valin |  Básnické střevo na TT

Dnes již život možný není,
bez kvalitního připojení
a kdo na fejsbůku nebyl,
jakoby snad ani nežil.
Fejsbůk všechno hlásá,
Ach Bože to je krása,
selfie se na zeď lepí,
vše co v módě nyní letí.

Před smrtí se utéci nedá

4. ledna 2015 v 23:46 | valin |  Psaní na téma týdne
"Ahoj mami, kuky kuk!"
Dívá se na mě a nemůže mě poznat.
"Ty tě zase ovázali celou hlavu, vypadáš jako Gagarin v přilbě."
Máma se směje, když vidí, že se směju i já.

Chci umírat zásadně v jejím kutlochu

2. ledna 2015 v 10:52 | valin |  Kocouří život
Dyž se vod nás dočista ztratil morčecí mameluk, vona mě vysvětlila, že umřel. Von teda smraďoch musel umřít i s klecí a s chalupou, páč všechno se jakoby do země propadlo. Tak vod tý doby vim, co to znamená umřít. Po kocouřím si to vysvětluju určitě dobře. Umřít, to znamená ztratit se. A tak já teda taky vobčas umřu. Moc se mi potom líbí, jak vona mě hledá. Vona nemá talent na vobjevování kocouřích schovávaček a tak dost často šílí. Nejdřív vlítne na chodbu a volá na mě "Číčo, Číčulko…" Ale já nic, že jo. Přece se jí nebudu nikterak vozejvat, dyž na tý chodbě ale vůbec nejsem. To dá přece rozum do čepice, že jo.