Září 2014

Učím se být babičkou

25. září 2014 v 9:58 | valin |  Střípky z mého života
Můj starší synek se převelice svižně postaral o to, abych se stala babičkou. Ano, je to tak. Mám vnučku.
Já, coby matka dvou hošíků, jsem při prvním shledání v porodnici s ní, na ni hleděla s úctou a bála se na ní sáhnout, natož pochovat. Ale osměluji se stále víc a víc a nyní jsme již tak daleko, že máme za sebou dvě samostatné procházky. Bez matky. Pochlapila jsem se a hrdinně povídám: "Hezky si odpočněte milí rodičové a já vezmu malou na procházku." Oni se kupodivu nevzbouřili, ale naopak malou zapakovali do kočárku, já si vyslechla instrukce, jak složit kočár do výtahu a vyjely jsme.

Je a nebo není mimo realitu?

19. září 2014 v 8:28 | valin |  Žolinka vypráví
Snažím se paničce dělat co nejvíc radosti. Už jsem přišla na to, že když se venku vyčůrám a vykakám, panička má opravdovou radost. A tak se snažím čůrat a kakat co nejvíc, aby měla hodně radosti, nejen venku, ale i doma, protože radosti není nikdy dost. Jenomže panička kupodivu nemá vůbec žádnou radost, když se vyčůrám, nebo vykakám doma a vůbec mě nechválí. Tak tomu moc nerozumím. Vždyť moje bobky uklízí venku stejně jako doma. No a když uklízí moje loužičky, vždycky mi říká: "Fuj Žolino, ty jsi ale hanba." Ale kocour přece taky kadí a čůrá doma Má takový záchodek a tam chodí na WC. A panička to taky uklízí. .A tomu neříká, že je hanba. Tak nevím, co po mě panička chce. Ale snad to někdy v budoucnu pochopím, protože teď jsem ještě malá a hloupatá.

Vona je ale dočista mimo mísu

13. září 2014 v 10:17 | valin |  Kocouří život
Vona mi řekla, že mam špinavý uši. Vona nám to teda řekla voboum, mě i čoklovi. Ale mě s tim vopravducky hodně urazila. Mě, kerej se porád meju a pečuju vo sebe jaksepatří. No, chápete to? Dokonce mi do těch uší civěla. To se mi teda fakt nelíbilo. Tak sem po ní trošku seknul, páč mi držela hlavu, jako by mi jí chtěla ukroutit, potvora sadistická. A vona se se mnou docela poprala. Já vim, že nesmim škrabat a kousat, vona dycinky říká, že mezi slušnejma bytostma se to nesluší, ale copak slušná bytost čučí druhý slušný bytosti do uší? Tady de veškerá slušnost stranou.

Šílený mozek

4. září 2014 v 17:10 | valin |  Moje povídky na téma týdne
Lidský mozek, ta veliká nerozluštitelná záhada mě fascinovala od let, co jsem rozumem chápal, že všechny veliké a převratné myšlenky vznikají v mozku. Studoval jsem s pílí velmi zaníceného studenta a snažil jsem se své poznatky využívat při svým pokusech. Mým cílem bylo extrahovat mozek ve speciálním fyziologickém roztoku ho udržet aktivní a pomocí speciálních senzorů z něj snímat myšlenky. Zpočátku jsem neměl dost biologického materiálu, ale později, když jsem se stal zaměstnancem patologie, jsem mohl neomezeně experimentovat. Uznával jsem, že můj mozek podle mé teorie musí být svým způsobem šílený, ale na druhou stranu jsem si byl vědom, že jen šílené mozky vyprodujují šílené věci, které mohou být převratné a měnit budoucnost..