Extra falešný úsměv

5. července 2016 v 23:57 | valin |  Básnické střevo na TT

Když jsem tak přišel už o poslední zub,
nebylo zbytí, než nasadit falešný chrup…
s falešným chrupem falešný úsměv bílý,
zakousnout do řízků budu mít jistě dost síly.

Když bezzubost mé sebevědomí ztrácí
kompletní protéza jistotu neochvějně vrací.

Leč chrup se mi v čelistech podivně vrklá,
snad je ta čelist bez zubů scvrklá,
chce to jen připevnit nějakým zázrakem,
náhle jsem oslněn báječným nápadem.

Lepidlem chrup pečlivě k dásni přilepit,
a bezzubý už ani na okamžik nechtít být,
toť meta mého díla byla,
však praxe jaksi pochybila.

Lepidlo nanesu svižně na protézy obě,
ve skutku rekordně kratičké době,
sliny se sbíhají nad vonící mísou s řízky,
třikrát však běda, čelisti k sobě nějak si přischly.

Huba se otevřít naprosto nedá,
chrup se mi slepil, strach na mě sedá,
vždyť já jsem odsouzen snad hlady zemřít,
když se chrup vlepený z dásní nepovede sedřít.

Nechci již více žádný falešný chrup,
asi jsem maličko trotl a hňup,
raději však mixer koupím si rád
a řízky na kaši budu si mixovat.
 

Di a kup si mozek

1. července 2016 v 10:58 | valin |  Kocouří život

Že je potvora, to už vim dávno a ňák se nad tim už ani nepozastavuju. Myslel sem si totiž, že mě už nikdá extra překvapit nemůže. Ale jak vona to koulí s tim ubohým hloupatým čoklem, to je namouduši k poblití. Eště, že já sem takovej fištrón, že na mě si nepříde. Abyste tomu rozuměli. Vona kolem sebe prostě asi potřebuje ňákou tu votrockou duši. A tu má teda v tom čoklovi. Čoklice na ní tak voddaně čumí, až se za to psí plemeno dočista stydim. Ale eště horší je to, jak vona využívá naivnosti tý psí vtírky. Ne, že teda já bych to nedělal, že jo, ale já můžu. Vod ní to fakt ale nejni vůbec hezký.

Kde vzít manuál pro život a nekrást

24. června 2016 v 10:07 | valin |  Básnické střevo na TT
Kdo se ke mně posadí,
a fundovaně poradí,
jak mám jenom skvostně žít
a život si nezničit?
 


Další hřebíček do její rakvičky

17. června 2016 v 12:21 | valin |  Kocouří život

Po dlouhý době mýho kočičího pauzírování sem zase se sebou vopravducky hodně spokojenej. Zatlouk sem další hřebík do její rakvičky. Sem prostě šikovnej kocour.

Vona má u postele takovej přístroj s barevnýma číslíčkama a na ten v noci vobčas mžourá. Voni teda dyby ty čísla nebyly zářivě vosvícený, viděla by akorát tak prdlajs, ale sou pronikavě červený a vona podle toho, jaký tam sou, buď sebou flákne znova do postele a nebo začne skučet a nadávat a pomalu se z tý postele začne vysoukávat.

Bych taky chtěl mít spokojenej život

3. června 2016 v 9:05 | valin |  Kocouří život

Fšecko, vopravducky fšecko de v týdle domácnosti do háje. To vam teda povim, to je život. Vona ta potvora už mě ani nechce pouštět k početní krabici, abych mohnul do světa hlásat svoje moudra.

Je to nespravedlivý a tak sem vymyslel, že začnu vopravducky škodit týdle domácnosti a hlavně teda jí, aby už jednou pochopila, že sem kočičí misionář a mam prostě silnou potřebu šířit osvětu do světa mezi fšecky kocoury a kočky.

Dost bylo snů aneb všechno jinak

22. dubna 2016 v 7:44 | valin |  Pohádky pro odrostlé děti na TT
Dlouhý, Široký a Velkohubý.
Král Lakota se chystal na zasloužilý odpočinek v rámci 2 pilíře českého důchodového systému. Starosti mu však dělal jeho jediný potomek, nezdárný syn Pošuk, Lakota si nedovedl představit vládu prince Pošuka, po svém odchodu do domova důchodců. Mělť zcela jasnou představu o tom, jak Pošuk rozfofruje nastřádaný královský poklad při karbanu, chlastu a s lehkými ženštinami. Jedinou naději spatřil v tom, že se Pošuk ožení a nějakou chytrou ženskou, která ho srovná do latě.

Když ve světle je informační temno

21. března 2016 v 11:37 | valin |  Básnické střevo na TT
Kdopak za to asi může
když těžce se roznemůže
počítač.

Obehraná Comedy

11. března 2016 v 9:06 | valin |  Básnické střevo na TT
Když změní se kulisy na scéně života
bývá to mnohdy úděsná robota,
volba masky je velice přetěžká,
povzdechla zvečera si nahlas Anežka.

Hybaj z pelechu

25. února 2016 v 13:51 | valin |  Kocouří život
"Koukej padat z postele, už je ráno, mam hlad a chce se mi čurat," mňoukam na ní každou sobotu a neděli. Ne, teda, že bych jed a nebo čural enom v sobotu a v neděli, to ne, ale jiný dni vona stává pro kocoura v pravej čas.
Enomže vona je potvora v sobotu a v neděli asi ňáká hluchá a klidně chrní dál. Estli je teda vopravducky hluchá a nebo to tak jenom dělá, to nevim, ale bylo by jí to podobný. Musim teda zvolit razantnější metódu a to pošlap po těle. Ale vona se z ní časem stala votrlá ignorantka. Můžu po ní šlapat, jak chci a s ní to vůbec nehne. Musim teda eště přitvrdit a tak jí začnu funět do vobličeje. Spolu s další mocnou zbraní, mejma krásnejma fouskama, kterýma jí při funění navíc eště šimrám, konečně zmůžu aspoň to, že laskavě votevře voči.

Další články


Kam dál